Kdo je Hugo? Odkud přišel?

Ahoj čtenáři, 

ráda bych Vám pověděla příběh o tom, jak vznikal náš první produkt. Co za tím stálo a jak veselé to bylo 🙂

Vše začalo nevinně, kdy jsem si vařila hlavu tím, co by mohl být náš hlavní produkt a na čem vlastně postavit celou značku. Úkol zněl jasně a instrukce v mé hlavě byly dané - muselo to být hezké, barevné a hlavně roztomilé. Bez očí ani náhodou! Ideální by bylo, kdyby ta ona věc měla více funkcí, než jen obyčejné těžítko na poličce. Ani nevím, kdy ten nápad přišel, ale najednou to bylo - želva! Mini pískoviště! Pískoviště na cesty. 

Ta radost z myšlenky popadla natolik, protože jsem často ve filmech viděla, jak byznys muži mají takový zen píseček na svém prázdném stole nebo tam mají minimálně ty bouchací kuličky, ano, ty taky nikdy nevynechám, když mám možnost si zabouchat. Takže myšlenka by byla, ale s programem na malování jsem musela oslovit svého muže, který je na malování velice zručný. Díky tomu jsme pomalu začali dávat podobu první želvičce.

Zdálo se to jednoduché, ale kolik návrhů a zmetků jsme vyrobili! Kolik krunýřů nesedělo na tělíčko, hrábě byly moc malé nebo moc velké, hvězdička měla malé oči nebo špatný úsměv. Každý detail jsme probírali a ladili, trávili nad tím hodiny, než jsem po několika týdnech pozvedla palec nahoru a řekla: "Ano, to je náš HUGO!" 

Ani nevím, proč zrovna Hugo, ale je to velice krásné severské jméno. 

Barvy u prvního želváka byly jasné - zelený, klasický. K němu jsme dolaďovali i barevné kombinace nářadí, aby vše krásně vyniklo. Když byl Hugo sestaven, chyběl už jen písek. Oslovila jsem českou firmu, u které jsem si objednala zkušební 2 kila písku. Zatím bez odměrky, nasypala jsem pár lžic písku a zabořila lopatku, hvězdičku a radovala se! Funguje to! A vypadá to snad ještě líp, než v mých představách. A tak přišel na svět Hugo! Zelený želvák plný radosti.

Jenže to by to nebylo ono, kdyby byl želvák Hugo sám a tak jsme mu museli stvořit i jiné barevné kombinace, aby měl kamarády. Kamarádku Idu, růžovou, laděnou do pastelových barev. A kamaráda Olleho, který se hodí k milovníkům dřeva a lépe zapadne do designu moderní domácnosti. 

Brzy Huga a jeho kamarády vypustíme do světa a jsem zvědavá, jestli i vám budou dělat takovou radost. 

Vám nebo vašim dětem, protože bych se zase opakovala, že moje holky je nedají z ruky. Běžně si s Hugem hrají na zahradě, plní ho pískem, vodou. Dělají v něm lektvary. Nebo je používají jako mističky pro kachničky a kapybary, které jsou také z naší dílny. Nedávno jsem je přistihla, jak si do nich dávají poklady v pokojíčku, schovávají si do želvičky samolepky nebo malé prstýnky. Nářadí ze želvičky rozeberou a používají je při záchraně města s Tlapkovou patrolou. A já si říkala, že využití Huga bude jen jedno a děti mi ukázaly, co vše se s ním dá podnikat. 

Ovšem Hugo není jen pro děti, mou druhou myšlenkou bylo, že by byl prima i na stůl v kanceláři, dekorace. Ale čeho jsem živým důkazem, tak při hrabání v písku, se báječně přemýšlí. Obvykle vymyslím něco “geniálního” jen při řízení auta, ale už se mi stalo, že dalším místem neuvěřitelných nápadů byl právě Hugo a obyčejné hrabání v něm. 

A aby nebyl Hugo obyčejný, máme ho ve dvou variantách. 

Varianta s obyčejným zenovým jemným pískem a pro víc matlavé ruce, s kinetickým pískem v různých barvách. 

Děkuji, že jste dočetli až sem. 

A upřímně doufám, že až budete mít svého Huga, Idu nebo Olleho, tak vám přinesou tolik radosti, kolik přináší i nám 🙂

S láskou 

Markéta